13 nepravdivých tvrzení o koronaviru, kterým nevěřte a nepředávejte je dál
Share own advice:

13 nepravdivých tvrzení o koronaviru, kterým nevěřte a nepředávejte je dál

O novém koronaviru a jím vyvolávaném onemocnění COVID-19 mají zdravotnické instituce a obyvatelstvo dodnes jen nedostatečné poznatky.

Všichni jsme proto ostražití a přečteme každou zprávu, která se v souvislosti s novou pandemií objeví. Přesto bychom měli věnovat pozornost jedině informacím z oficiálních zdrojů. Sociální sítě totiž velmi rychle zaplavila vlna nepravdivých tvrzení o tom, jak šíření koronaviru zastavit a jakým způsobem nemoc COVID -19 léčit.

Především v oblasti zdravotnictví představují tzv. fake news vysoké riziko, a to svým přímým dopadem na zdraví a blaho osob. Je tudíž nutné, abychom šířené pověry dokázali rychle rozpoznat: 

  1. MÝTUS. Koronavirus je jako chřipka
  2. Snažme se obě nemoci nesrovnávat.
    I když spousta mladých a zdravých lidí, kteří se koronavirem infikovali, na sobě pozoruje příznaky velmi podobné běžné sezonní chřipce, existuje mezi oběma nemocemi rozdíl.
    Onemocnění COVID-19 je výrazně nakažlivější nežli chřipka a také jeho úmrtnost je vyšší. Kromě toho se jedná o dosud neprobádané onemocnění a účinná vakcína proti němu neexistuje.

  3. MÝTUS. Budu-li používat ochrannou roušku, nenakazím se
  4. Nošením roušek chráníme osoby v našem okolí před kapénkovou nákazou od nás samých, možná infikovaných. Jednoduše řečeno, nošení roušek je vždy projevem ohleduplnosti a respektu k ostatním lidem a aktuálně také podmínkou pro vstup do prodejen, zdravotnických zařízení, lékáren a úřadů a také pro cestování veřejnými dopravními prostředky. Budeme-li nosit roušky všichni, ochrana populace bude vysoká, i když nikoli dokonalá.

  5. MÝTUS. Koronavirovou pandemii přibrzdí horké letní teploty
  6. Chřipkový virus a různá nachlazení s příchodem jara a vyšších teplot oslabují.
    Přesto Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by s příchodem vyšších teplot měl doznat oslabení také koronavirus.

  7. MÝTUS. Koronavirus se šíří v zónách s teplým a vlhkým podnebím
  8. Virus onemocnění COVID-19 se může šířit kdekoli. Nezávisle na klimatických podmínkách.

  9. MÝTUS. Koronavirus se dokáže šířit vzduchem i na velkou vzdálenost
  10. Koronavirus zasahuje sliznice dýchacích cest. Přenáší se hlavně kontaktem s infikovanou osobou prostřednictvím kapének, které kolem sebe nakažený člověk šíří při mluvení, kašlání a kýchání.
    Hmotnost kapének je příliš vysoká na to, aby mohly vzduchem překonávat velké vzdálenosti.

  11. MÝTUS. Antibiotika jsou účinným prostředkem k prevenci i léčbě koronavirového onemocnění
  12. Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím. Koronavirus (SARS-CoV-2) však patří mezi viry, a proto se antibiotika nesmí nasazovat ani k jeho prevenci, ani k léčbě nemocných.

  13. MÝTUS. Naši zvířecí společníci mohou koronavirus přenášet
  14. Podle sdělení WHO neexistuje vědecký důkaz o tom, že by domácí zvířata na COVID-19 onemocněla, ani že by tuto nemoc přenášela.

  15. MÝTUS. Štípnutí komárem může přenášet nemoc COVID-19
  16. Koronavirus zasahuje sliznice dýchacích cest. Přenáší se hlavně kontaktem s infikovanou osobou prostřednictvím kapének, které kolem sebe nakažený člověk šíří při mluvení, kašlání a kýchání.
    Informace nebo důkazy o možnosti přenosu onemocnění štípnutím komára neexistují.

  17. MÝTUS. Děti jsou proti koronaviru imunní
  18. Dle aktuálních údajů představují evidované případy nákazy u dětí pouhá 2 % z celkového počtu. Ve velké většině případů u nich navíc nemoc odezní bez jakýchkoli komplikací.
    Projevy onemocnění COVID -19 u chlapců a děvčat jsou tedy lehčí než u dospělých, imunitu proti koronaviru však děti nemají.
    Dále je nutno mít na zřeteli, že děti mohou nákazu přenášet na dospělé, u nichž pak mohou nastat zásadnější komplikace.

  19. MÝTUS. Těhotné ženy přenášejí koronavirus na plod
  20. První výzkumy dle oznámení WHO naznačují, že virus se nepřenáší ani do plodové vody, jíž je dítě v matčině děloze obklopeno, ani do krve pupeční šňůry.
    Hlavní riziko tedy spočívá v možnosti přenosu kapénkové nákazy z infikované matky na dítě v průběhu kojení a krmení. Proto je doporučováno mytí rukou před každým dotykem dítěte, před uchopením odsávačky mléka a kojenecké lahve. Případně lze používat roušku při kojení.

  21. MÝTUS. Koronavirem se mohu nakazit dvakrát
  22. Na zaručenou odpověď na tuto otázku je příliš brzy. Přesto se odborníci shodují v názoru, že osoby, které se nemocí COVID-19 jednou nakazily, budou mít pro tuto sezónu získanou imunitu.
    Pravdou je, že existují doložené případy uzdravených osob, jejichž opakované testování po několika dnech bylo znovu pozitivní. Odborníci poukazují především na to, že se v těchto případech určitě jednalo o „znovuoživení“ viru, nikoli o novou infekci.
    Vzhledem k tomu všemu doporučuje WHO uzdraveným pacientům setrvat ještě další dva týdny v izolaci. Získají tak jistotu, že je u nich infekce definitivně zažehnána.

  23. MÝTUS. Dobrá strava nás před koronavirem může ochránit
  24. Stravovací návyky nás před nákazou koronavirem neochrání. Zdravá životospráva, jejíž součástí je vyvážená strava, však má příznivý vliv na udržování silného imunitního systému.

  25. MÝTUS. Pitím teplé vody a bylinných čajů se koronavirus ničí
  26. Pitím teplých nápojů se naše reálná tělesná teplota nemění. Jak uvádí WHO, o tom, že by vysoké teploty koronavirus ničily, neexistují vědecky podložené důkazy.

Nezničí se ani kloktáním ústní vodou. Ústní vody dokáží eliminovat některé mikroorganismy obsažené ve slinách. Tomu, aby se virus dostal do dýchacích cest, však kloktáním zabránit nelze. Před koronavirovou nákazou nás proto neochrání.